Historie DNSV

 "Od roku 1948 zde byl zaveden ústav pro přestárlé občany. Byl převzat od slečny Terézi Haissingrové, která zde měla Českou menšinovou školu a po převzetí byl nazván "Domov odpočinku Charity". V roce 1956 byl název změněn na "Domov důchodců ČKCH". Patřil pod Domov Žampach. Osidloval dvě vilky, č.p. 107 a č.p. 187, s počtem 23 chovanek a 5 zaměstnanců řádových sester. Vydržovatelem byla Česká katolická charita v Praze, Vladislavova 12. Byl zakoupen různý nábytek, textilie, nářadí, aby mohl domov prosperovat. Bylo provedeno oplocení a opravy střech, zřízena kancelář.
     Již v roce 1958 členky VŽ Rokytnice v O. h. a děti z učňovské školy Žamberk chodily navštěvovat domov. Také o mezinárodní situaci přednášel proslovy s. Háva a s. Kaplan z místní posádky. V témže roce byla zakoupena televize a rádio z příspěvku kulturního fondu chovanek, zaveden telefon. Zřízena prádelna, v č.p. 187 koupena pračka, ze starého materiálu postavena kolna, kde byla zřízena mandlovna a žehlírna. Z bývalého sklepa byl udělán sklad potravin. V roce 1959 byla provedena instruktáž DPH k požární hlídce. Instalovány hromosvody Eramem Hradec Králové.
     ONV Žamberk vyhlásil soutěž meziústavní a Rokytnice v O. h. se umístila na 3. místě, dostala darem 800,- Kčs na kulturní činnost, čestné uznání a knihu Nový věk.
     Instruktáže k vedení ústavu prováděl správce ze Žampachu. V roce 1959 byl přidělen ústavu další domek, č.p. 106, kde dříve bydleli Papírníkovi, ústav byl rozšířen o 5 lůžek, u tohoto domku byla postavena kolna pro uhlí, kterou si sami chovanci postavili. Za tuto práci jim Důchodové zabezpečení přispělo na vánoční nadílku částkou 2.350,20 Kčs. Za tento obnos byl zakoupen textil a chovanci podarováni. 
     Od 1. 1. 1960 přestává být ústav Českou katolickou Charitou, nese název "Domov důchodců" a převzal jej odbor pracovních sil a důchodového zabezpečení rady ONV v Žamberku. Převzetí provedla určená komise podle inventarizace. Poté se zvýšil stav na celkem 35 obyvatel.
     16. 3. 1960 byl zrušen okres Žamberk a ústav převzal okres Rychnov nad Kněžnou - odbor sociálních a pracovních sil, kde vedoucího dělal p. Divíšek. Byl zakoupen psací stroj, dány akumulační kamna do kaple, koupeny a umístěny hasící přístroje. Proto, že se stav obyvatel zvýšil, bylo nutno rozšířit kuchyň a byla přijata šestá řádová sestra.
     V roce 1961 byl celý ústav vymalován, dány nové podlahy, položeno lino, kde byl ještě starý plot, tak byl zbourán a postaven nový.
     Chovanky vesměs byly vybírány mladé, schopné práce, ale osamělé. Prováděly si různé práce samy, pomáhaly s úklidem řádovým sestrám. Do roku 1961 zastávala funkci vedoucí ÚSP Jana Horalíková.
     Od 1. 9. 1961 byla provedena změna vedoucí, tou byla ustanovena řádová sestra A. Bourová. S obyvatelkami pořádaly různé zájezdy na výstavy a kulturní památky, koncerty. V témže roce byl ustanoven výbor obyvatel, tři členky. Do kuchyně byl zakoupen robot.
     16. 1. 1962 oznámil sociální odbor ONV V Rychnově n. Kn. za přítomnosti p. Kaláta a p. ved. Divíška, že nastoupí civilní vedoucí ÚSP. A tak dne 1. 3. 1962 nastoupila civilní vedoucí Anna Kučerová na místo vedoucí řád. sestry A. Bourové, která odešla do důchodu a nastoupila do Vratislavic, kde mají řádové sestry svůj Domov.
     Do 1. 8.  1962 zůstalo v ústavu 5 řádových sester. Po uvážení jejich nadřízených orgánů byly přeřazeny do ÚSP pro duševně vadnou mládež do Slatiňan. Tam v plném počtu mohly vykonávat svoje náboženské obřady. Na jejich místo se museli do ÚSP Rokytnice v O. h. sehnat civilní zaměstnanci v počtu 6 lidí. Ústav byl předán dle inventarizace p. Kučerové za přítomnosti p. Kodytka ze sociálního odboru ONV.
     Bylo nutné celý ústav předělat, hlavně různé návyky obyvatel - zrušení kaple, odstranění modlení před každým jídlem, odstranění svatých obrázků z veřejných místností a nahradit jinými, byly zakoupeny záclony, přehozy na postele, které zde nebyly, dáno nové lino na pokoje. Po odstěhování řádových sester, které bydlely v ÚSP, se počet obyvatel zvýšil z 35 na 43 lůžek, zřídila se ošetřovna.
     V roce 1964 se provedla generální oprava domku č.p. 106, kde byla houba, s nákladem 150.000,- Kčs. Byla zde zařízena koupelna, bojler, odstraněn suchý záchod a nahrazen splachovacím. Celý ústav byl vymalován, zakoupen potřebný nábytek a prádlo pro zvýšený počet obyvatel.
     Poněvadž zde byly jen pomocné zdravotní sestry, bylo třeba přijmout středně zdravotní pracovnici, aby bylo zajištěna větší zdravotní péče o obyvatele. Do kuchyně byly přijata jedna kuchařka. Obyvatelé do ústavu přicházeli čím dál starší, nemocní a požadující větší pomoc druhých. Proto se přijala ještě jedna uklízečka. Pracovalo se na jednosměnný provoz.
     V roce 1971 byla odborem soc. a prac. sil ONV odsouhlasena ještě jedna zdravotní sestra. Začalo se pracovat na dvousměnný provoz, sloužit soboty a neděle kuchařka a zdravotní sestra. Do té doby, než se přijaly další, se pracovalo od 7 do 19 hodin.
     Jezdilo se na zájezdy do okolních ústavů na návštěvy, do divadel, ÚSP pořádaly různé kulturní akce za spolupráce výboru obyvatel, klubu důchodců, ČSZŽ. Červený kříž dojížděl do ÚSP promítat filmy, školní děti docházely recitovat a zpívat, účňové z ČSD, komise pro občanské záležitosti navštěvovali také ústav.
     Prováděla se také soutěž mezi ústavy, v nichž se ÚSP Rokytnice umístil také na 1. místě. Lékař zde pravidelně ordinoval na 0,5 úvazek, t.j. 29 hodin za čtvrtletí. Pro staré lidi je lékařská péče velmi dobrá. Doma v jejich prostředí by se nedožili tak vysokého věku jako pod stálou kontrolou zde.
     Zaměstnanci byli pravidelně proškolováni jak na požární ochranu i CO. Toto školení pořádal odbor soc. a zdr. věcí ONV Rychnov n. Kn. p. Kozlíková, která tomuto věnovala mnoho času a péče.
     V roce 1971 nastoupila další SZP, vznikla nutnost větší péče o obyvatele. Do ústavu docházeli především přestárlí a povětšinou nemocní lidé, vyžadující pomoc druhých. Sestry s nimi prováděly rehabilitační cvičení.
     Patronát na ústavem si vzaly tehdy soudružky z Továrny na zámku Rychnov n. Kn. a pořádaly pro náš ÚSP různé kulturní akce, chodily gratulovat spolu s komisí MNV Rokytnice při životních jubileích.
     Do prádelny byla zakoupena větší ždímačka, menší pračka na praní podložek a plen. Dokoupen potřebný nábytek, hlavně skříně, křesla a židle. Koupeny a ušity nové přehozy na postele, záclony, postavena kolna na sušení prádla.
     V letech 1972 - 1973 byla provedena generální oprava domku č.p. 187, která si vyžádala náklad 250.000,- Kčs, zavedeno ústřední topení, koupen nový mandl, oprava střechy. U dalších dvou vilek byla provedena též oprava střechy, nátěr štítů, celý ústav opět vymalován, natřeny okna a dveře, zakoupeny nové noční stolky. Byla odstraněna topná kamna a nahrazena akumulačními, celkem 3 kusy, takže se na pokojích topilo v celém ústavu už jen ve 2 kamínkách. Koupena nová televize, lux, rádio, elektrická kamínka, leštič parket a další potřebné lůžkoviny.
     V roce 1973 byla přijmuta zásluhou soc. a zdr. odboru ONV Rychnov n. Kn. p. Janušem další SZP a začaly se sloužit noční služby (třísměnný provoz). Zaměstnancům byly postupně upravovány platy. Také se ÚSP dostalo uznání za práci a vedoucí ÚSP byla v Praze u ministra a předsedy ROH, kde obdržela ocenění "Nejlepší pracovník státních orgánů", medaily a peněžitou odměnu.
     V této době bylo v ÚSP zaměstnáno 13 zaměstnaců - 4 SZP, 2 PZP, 2 pomocnice ve zdr. provozu, 2 v kuchyni, 1 pradlena, 1 topič a 1 vedoucí ÚSP.

(...citace ze zdrojů sepsaných bývalou vedoucí ÚSP Annou Kučerovou) 

Další historie dnešního Domova na Stříbrném vrchu:  

     Do Rokytnice přicházejí postižené ženy nejen z východočeského regionu, ale i z ostatních krajů Čech a Moravy. V období 1998 - 2000 se stal ústav detašovaným pracovištěm ÚSP v Černíkovicích. Od r. 2001 působil opět samostatně. Celková kapacita ústavu byla 50 míst.

      Výhodná poloha areálu ústavu v městské části pojmenované Stříbrný vrch a těsné blízkosti centra obce (cca 5 minut chůze) přináší tolik žádanou a potřebnou integraci se "zdravým" okolím. Horská příroda, zdravý vzduch, dobré turistické podmínky, jsou ideálním prostředím pro zdravotně postiženého člověka.

      Ústav vlastní 4 budovy, z nichž tři objekty tvoří hlavní areál ústavu a čtvrtý je situován v jeho těsné blízkosti (přes silnici). Objekty jsou pojmenované - Horní vilkaDolní vilkaHlavní budova a Kalátova vilka. Do roku 1990 ústav vlastnil ještě tzv. Prostřední vilku, která však nevyhovovala a byla zbourána. V Hlavní budově sídlila administrativa, zdravotní úsek, provozní úsek, kuchyň, jídelna klientek a jídelna zaměstnanců.V Horní a Kalátově vile žilo komunitním způsobem celkem 19 klientek z výchovného oddělení. V Dolní vile se nacházelo 5 ložnic pro klientky z výchovného a zdravotního oddělení, koupelna, šatna zdravotního personálu a prádelna.
 
     V roce 1979 se pro potřeby ústavu vybudovala spojovací chodba mezi Novou budovou, Dolní vilkou a již neexistující Prostřední vilkou. Tato "spojovačka" poté propojovala jen Hlavní budovu a Dolní vilku. K areálu patřila velká zahrada, která sloužila nejen k odpočinku obyvatelek, ale i pracovní terapii a udržování fyzické kondice hůře pohyblivých obyvatelek.
 
     Od roku 1998 dochází k několika rekonstrukcím a adaptacím v prostoru celého areálu. V období 1998 - 1999 proběhla vnitřní a vnější adaptace Horní vilky. Svůj domov zde našlo 10 klientek. Pokoje byly vybaveny nábytkem, jeden z původních pokojů se změnil na přípravnou kuchyň s jídelním koutem, která sloužila nejen k výdeji stravy , ale i k výuce vaření. V roce 2000 proběhla rekonstrukce půdy. Vznikl menší půdní prostor a třílůžkový pokojíček.
 
     V roce 2000 získal ústav další ubytovací prostory pro devět klientek zakoupením a částečnou rekonstrukcí objektu Kalátova vila. Objekt měl vybavenou přípravnou kuchyň s jídelním koutem. I zde se klientky učily vařit jednoduchá jídla. Sklepní prostor byl přebudován na dílnu pro údržbu. K vilce náleží velká zahrada, která sloužila klientkám k relaxaci, odpočinku a pracovní terapii.
 
     V roce 2001 odkoupil ústav budovu Horní vilky s pozemkem od původního vlastníka České provincie Kongregace Školských sester sv. Františka se sídlem na Praze 2. V období 2001- 02 vznikl z půdního prostoru Dolní vilky ústavní archiv. Do centrální kuchyně se koupila myčka na nádobí, balkon zdravotního oddělení se vybavil markýzou, která chránila nejvíce postižené klientky před přímým sluncem, proběhly úpravy skladových prostor.
 
     Rozsáhlou investiční akcí byla v roce 2001-2002 teplofikace ústavu a jeho připojení na síť centrálního zásobování teplem  z městské ekologické kotelny (Centep). Zároveň proběhla nutná výměna nevyhovujících a připojení nových topných těles ve všech prostorách ústavu. Vzniklé prostory po staré kotelně se proměnily v chybějící sušárnu a moderněji zařízenou prádelnu, než byla ta dřívější. 

"Přestavba ÚSP Rokytnice v O. h. - DOMOV NA STŘÍBRNÉM VRCHU"   

Přestavba celého areálu ústavu se rozběhla naplno v roce 2006. Na podzim byly dokončeny veškeré přípravné práce a zároveň byl vybrán zhotovitel tohoto díla. Stalo se jím na základě výběrového řízení Sdružení REGIO-STAV & NOVOS Praskačka. Koncem ledna roku 2007 byla podepsána smlouva o dílo a začátkem února se začalo s vlastní přestavbou. Nejprve to byla Dolní vilka, pak Hlavní budova, Kalátova vilka a v březnu byly zahájeny také práce na Nové budově. Práce pokračovaly s mírným předstihem dle předem schváleného harmonogramu, na čemž se také velkou měrou podepsalo pro stavební práce velmi příznivé zimní počasí. Ukončení přestavby bylo naplánováno do konce září 2008. 
 
Dne 18. 9. 2007 proběhl v areálu bývalého ÚSP v Rokytnici v O. h. Den otevřených dveří u příležitosti "poločasu výstavby" akce: Přestavba ÚSP Rokytnice v O. h. - DOMOV NA STŘÍBRNÉM VRCHU.
     Aktuálně byla přestavba zahájena již v měsíci únoru 2007, ale jelikož tento zimní čas není nejvhodnějším pro slavnostní zahájení, uskutečnil se tento akt dodatečně na žádost dodavatele stavby až nyní.
     Úvodního slova se ujal tehdejší ředitel DOMOVA pan Josef Gruncl, který seznámil přítomné s dosavadními i plánovanými přestavbami celého areálu DOMOVA. Dále promluvil tehdejší člen Rady Královéhradeckého kraje zodpovědný za sociální oblast pan Miloslav Plass a za firmu Regio-stav s.r.o. pan Petr Košťál. (foto z této akce - Den otevřených dveří - POLOČAS)

     Na jaře roku 2008 byla zahájena přestavba Horní vilky a současně probíhala akce "Doplnění území DOMOVA NA STŘÍBRNÉM VRCHU", v níž byly provedeny především veškeré venkovní úpravy.

     Dne 4. 12. 2008 se od 10:00 konalo SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ DOMOVA NA STŘÍBRNÉM VRCHU v Rokytnici v Orlických horách. Zúčastnili se ho zástupci investora za Královéhradecký kraj, zástupci generálního zhotovitele firmy REGIO-STAV, zástupci Města Rokytnice v O. h., ředitelé zařízení sociálních služeb Královéhradeckého kraje a ostatní čestní hosté.

     Po dobu přestavby byly klientky dočasně umístěny v prostorách bývalého ÚSP v Opočně. 
     V prosinci 2008 se klienti přestěhovali do zrekonstruovaných prostor - Domov se zdravotním postižením a v lednu 2009 k nim přibyla nová klientela, obývající Domov se zvláštním režimem. 
     V současné době má DOMOV kapacitu 46 klientů a 52,5 zaměstnanců.